Vedení státního podniku DIAMO se přiznalo k podvodu
Nezákonně dodávalo miliony tun odpadů kontaminovaných karcinogenními látkami třetím stranám.
Na haldě Heřmanice hoří vedení podniku DIAMO půda pod nohama a další průšvih s nedozírnými následky je na obzoru.
ČOV Heřmanice, která se v lokalitě haldy nachází a ze které byly dodávky realizovány,
byla využívána jako chemická čistírna odpadních vod.
Rozhodnutí o nakládání s vodami s obsahem nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek
(1)
bylo vydáno komu jinému než o. z. Dolu Odra, právnímu předchůdci státního podniku DIAMO.
Podle protokolu kontroly ČIŽP ze dne 4. 9. 2024 předložilo DIAMO dokumenty,
z nichž vyplývá, že mělo k dispozici informace o kontaminaci, karcinogenních rizicích
i o přítomnosti kalů v nádrži K1, a přesto v letech 2017–2020 předávalo neoprávněným
osobám miliony tun kontaminovaných odpadů účelově označených jako obyčejná hlušina.
ČIŽP konstatovala porušení zákona o odpadech, konkrétně předání odpadu neoprávněné osobě.
Otázka odpovědnosti vedení DIAMO je zcela na místě – kdo o těchto dokumentech věděl,
kdo schválil postup, kdo měl z tohoto postupu prospěch a kdo ponese odpovědnost.
Pojďme si projít jednotlivá zjištění a důkazy, která vyplývají z protokolu kontroly
(2)
České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a z dokumentů, jež předložil samotný podnik DIAMO. Z obsahu protokolu
mimo jiné plyne, že v období let 2017–2020 DIAMO dodalo třetím osobám více než
2 miliony tun odpadů kontaminovaných karcinogenními látkami pocházejících
z nepovoleného odstranění hrází kalové nádrže K1 a kalů bývalé čistírny odpadních vod
koksovny Svoboda (ČOV Heřmanice) nacházející se na území úložného místa těžebního
odpadu Heřmanice. ČIŽP také potvrdila kontaminaci.
ČIŽP v protokolu na str. 20 konstatovala porušení zákona podle § 14 odst. 4
zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, spočívající v předání odpadu neoprávněné osobě.
S jistotou tedy víme, že DIAMO dodávalo kontaminované odpady fiktivně deklarované jako hlušina.
ČIŽP sice šetřila přestupek tak dlouho, až byl promlčen – nikoli však případný trestný čin
spáchaný vedením DIAMO, které protokol schválilo svým podpisem, a těžko tak může popírat,
co v něm uvedlo a doložilo.
Hned v úvodu je třeba připomenout, že nemůže být žádných pochybností o tom, že vedení DIAMO,
v němž v roce 2003 i v letech 2017–2020 působili stejní lidé, s naprostou jistotou vědělo, že s odpady pocházejícími
z procesu odstranění stavby musí nakládat v souladu se zákonem o odpadech a podle platných právních předpisů nejde o hlušinu. Tuto povinnost mu ukládalo stanovisko MMO
ze dne 2. 9. 2003, zn. ŽP/248/11735/2003
(3),
jež je součástí spisu ČIŽP a jímž byly podniku DIAMO v souvislosti se záměrem odstranění stavby ČOV Heřmanice
uloženy tyto podmínky:
„S veškerými odpady, které budou vznikat při odstraňování výše uvedených staveb,
musí být nakládáno v souladu s ustanoveními zákona o odpadech, včetně předpisů
vydaných k jeho provedení.“
„Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, jako doklad o splnění podmínky A) 2.
tohoto vyjádření, bude stavebnímu úřadu předložen před vydáním povolení k odstranění
stavby tím původcem, kterému budou tyto nebezpečné odpady vznikat.“
Na základě tohoto stanoviska vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje navazující
rozhodnutí o odstranění stavby ČOV Heřmanice
(4),
které DIAMO rovněž uložilo povinnost:
„V rámci ukončení odstranění stavby budou předloženy veškeré doklady prokazující,
že s odpady vzniklými během odstraňování stavby bylo nakládáno způsobem, který je
v souladu s ustanovením zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech…“
Jedním z dokumentů předložených podnikem DIAMO v rámci kontroly je Analýza rizika 1997
(5),
která detailně popisuje jednotlivé kontaminanty ČOV Heřmanice a sedimentovaných kalů.
Na str. 75 uvádí: „Byly identifikovány potenciální polutanty (NH₄, kyanidy, fenoly, NEL, benzen, naftalen).“
Na str. 63 popisuje metodiku a uvádí: „Současná doporučení EPA navrhují použití
linearizovaného několikastupňového modelu pro karcinogenitu, pokud to je vhodné,
k extrapolaci efektů z vysokých na nízké dávky. Tento model předpokládá, že karcinogeny
nemají žádnou prahovou hodnotu, tzn. že neexistuje žádná úroveň karcinogenu, která
nezpůsobí karcinogenní odezvu. Vztah mezi dávkou a odezvou je vyjádřen jako rakovinný
faktor (Oral Slope Factor).“ Na str. 71 tab. č. 22 a 23 pak identifikuje
karcinogenní i nekarcinogenní zdravotní riziko.
Analýza rizika 1997 je uvedena v seznamu podkladů celé řady dokumentů následně zadávaných
i interně vypracovaných podnikem DIAMO v období let 2010–2020 – například
Analýzy 2010
(6),
Výsledků vzorkování podzemní a povrchové vody v místě a okolí odvalu
v Ostravě-Heřmanicích z listopadu 2019
(7)
a Zprávy o výsledcích hydrochemického monitoringu ÚMTO Heřmanice za rok 2021
(8).
Tato skutečnost dokládá, že podnik DIAMO měl informace o kontaminaci a karcinogenním riziku
k dispozici po celou dobu dodávek (2017–2020), přesto tyto odpady deklaroval
a dodával jako obyčejnou hlušinu.
Za takový postup by se nemusela stydět ani italská odpadová mafie.
Všechny tyto dokumenty pak spojuje jméno autora Ing. Maluchy, který je od roku 2019
vedoucím odboru ekologie a který je rovněž autorem Analýzy kalů z roku 1999
(9),
jež uvádí: „Z výsledků analýz plyne, že kaly nelze skládkovat na skládkách všech skupin,
ale s ohledem na koncentraci PAU mohou být po úpravě stabilizací skládkovány pouze
na jednodruhových skládkách nebezpečných odpadů.“
Tvrzení podniku DIAMO prezentované veřejnosti – že se podnik domníval, že kontaminované kaly odtěžila společnost OKD Doprava, a. s., a že o jejich přítomnosti nevěděl – nemůže obstát.
Při kontrole ČIŽP předložil podnik DIAMO dokument s názvem Aktualizace vymístění hlušiny
ve střední a severní části odvalu Heřmanice z října 2016
(10),
z něhož vyplývá, že podnik DIAMO o přítomnosti kontaminovaných kalů věděl ještě před uzavřením
smlouvy
(11)
v roce 2016. Protokol z tohoto dokumentu na str. 18 cituje:
„Po odčerpání vody z kalového rybníka je navrženo shrnutí předpokládaného množství
kalů z 1/3 na konečnou úroveň +205 m.n.m., čímž vznikne rezerva na uložení
cca 320 tis. m³ materiálu.“
Technologický postup následně vypracovaný a schválený podnikem DIAMO
(12)
pak potvrzuje, že kontaminované odpady byly dodávány třetím osobám.
Na str. 4 výslovně uvádí:
„Uhelné kaly, sedimentované na dně odkalovací nádrže K1, budou shrnovány pásovým
dozerem D155AX-8 rovněž jižním směrem na tutéž mezideponii a následně nakládány
na pásový dopravník č. 512 k dalšímu zpracování v HL.“
Faktické dodávky kalů kontaminovaných karcinogenními látkami pak definitivně potvrzují
provozní deníky DIAMO předané ČIŽP. Provozní deníky citované v protokolu na str. 8 uvádějí:
„Záznamy o tomto předávání jsou také uvedeny v pracovním deníku č. 5,
Z-01-PD-T-01-01-002-19, kde je uvedeno dne 15. 6. 2018, citace:
‚Na pás č. 512 naloženo 370 t, kaly 630 t', …dne 18. 6. 2018
je uvedeno, citace: ‚navezeny kaly na OT – 910 t'.“
„K předání došlo v 6.–10. měsíci roku 2018, kdy v červnu bylo předáno 8 534 tun
kalů, v červenci 4 430 tun kalů, v srpnu 3 780 tun kalů,
v září 3 013 tun kalů a v říjnu 1 675 tun kalů.“
Str. 17: „Od dubna roku 2017 až do září roku 2020 kontrolovaná osoba
naložila/předala celkem 2 216 442 tun hlušiny do homogenizační
linky spol. Ostravská těžební, a. s., přičemž došlo k vrácení přepracované,
tj. nevyužitelné, hlušiny zpět na odval Heřmanice v množství celkem
1 930 478 tun.“
2 216 442 tun
kontaminovaného materiálu předaného třetím osobám v letech 2017–2020
Kruh důkazů se tímto uzavřel. Po prostudování protokolu ČIŽP a uvedených dokumentů
lze s jistotou říct, že DIAMO vědělo jak o přítomnosti nebezpečné kontaminace,
tak o karcinogenním riziku ještě před uzavřením smlouvy o spolupráci
(11)
v prosinci 2016, na jejímž základě mělo dodávat hlušinu. DIAMO se usvědčilo samo –
předložilo dokument Aktualizace vymístění hlušiny ve střední a severní části
odvalu Heřmanice z října 2016
(10).
To vše za situace, kdy mělo stanoveny podmínky rozhodnutím orgánů státní správy,
že s odpady pocházejícími z procesu odstraňování stavby ČOV Heřmanice musí nakládat
v souladu se zákonem o odpadech.
Arogance moci a naprostá bezohlednost vedení státního podniku DIAMO
V odpovědi
(14)
na dotaz
(13)
k případným rizikům bezpečnosti práce neuvedlo vedení DIAMO žádné informace
o kontaminaci ani o karcinogenním a nekarcinogenním riziku popsaném
v Analýze rizika z roku 1997 a pouze konstatovalo:
„Státní podnik DIAMO nechal v roce 2018 proměřit míru škodlivin v pracovním
prostředí ve vztahu k činnostem prováděným našimi pracovníky na pracovištích
v rámci ÚMTO odval Heřmanice. Všechny odběry a vyhodnocení byly prováděny
akreditovanou firmou. Výsledek měření u všech testovaných osob lze shrnout
následovně: celosměnová expozice sledovaných škodlivin se pohybuje pod 0,2 PEL
(přípustný expoziční limit) a v žádném případě nedošlo k překročení NPK-P
(nejvyšší přípustná koncentrace). Z toho tedy plyne, že není třeba používat
žádné speciální pracovní ochranné pomůcky a přijímat opatření k zajištění
bezpečnosti práce a ochrany zdraví.“
Otázka, zda podnik DIAMO postupoval nezákonně, je zodpovězena, objevily se však další.
Nikoho nesoudíme, nicméně z nových důkazů, které předložilo samo DIAMO, je zřejmé,
že jeho vedení mohlo svým postupem naplnit skutkovou podstatu hned několika
trestných činů.
Žijeme ještě v demokratickém právním státě, nebo může vedení státního podniku opravdu všechno jako v Rusku?
Přílohy: